Jíl z BRISPOLu & mladá umělkyně. Seznamte se s dílem Otisk

Jíl z BRISPOLu & mladá umělkyně. Seznamte se s dílem Otisk

6 min čtení

Díky hlíno!

Tento nápis nese rozměrné dílo Otisk, které vytvořila MgA. Veronika Hankeová. Doslova se do něj otiskly hodiny práce a konzultací v Ateliéru keramiky a porcelánu na UMPRUM, který letos slaví 100 let. Dnes vede ateliér designér Maxim Velčovský, který se svými studenty uspořádal ke 100. výročí výstavu.

Dílem Otisk přispěla slečna Hankeová právě k výroční výstavě. V BRISPOLu jsme pro ni na míru připravili jíl, do kterého vtiskla vzpomínku na hodiny v ateliéru. Jak dílo vznikalo, co zobrazuje a proč bylo nutné vytvořit speciální „hlínu“? Na to jsme se zeptali přímo autorky a také Ing. Jiřího Součka, statutárního ředitele BRISPOLu.

MgA. Veronika Hankeová

„Zaměřuji se na materiál z keramiky a porcelánu. Ve své práci se pohybuji jak v rovině produktu, tak i objektu. V obojím je pro mě důležitá výsledná vizuální čistota a síla konceptu díla.“

autorka díla Otisk MgA. Veronika Hankeová

MgA. Veronika Hankeová

Slečno Hankeová, jak byste představila své dílo někomu, kdo ho vidí poprvé?

V. Hankeová: „Otisk je velmi kontroverzním dílem, které otevírá mnoho témat. Reaguje na mizející realizace velkého měřítka ve veřejném prostoru. Především je však záznamem současné situace ateliéru – záznamem konzultací, na kterých byl shodou okolností přítomen i pan Ing. Souček. Spolu s přítomnými tak částečně přispěl reliéfu oslavující energii a médium, které jsou na UMPRUM přítomny i po sto letech od vzniku.“

Dílo Otisk je velká plocha z vypáleného jílu s otisky bot, židlí a stolu a nápis Díky hlíno

Do díla Otisk se doslova otiskly hodiny v ateliéru.

Můžete přiblížit proces, kterým dílo vznikalo?

V. Hankeová: „Firma BRISPOL dodala na míru upravenou hmotu. Ta byla rozprostřena na zem ateliéru, v němž se při konzultacích všichni studenti pravidelně scházejí. Nazpět bylo umístěno vybavení, jako jsou židle a velký stůl. Takto byla hliněná plocha připravena na záznam – otisk. Konzultace probíhaly stejným způsobem jako kdy jindy. Během šesti hodin vznikl záznam reliéfního charakteru, jenž následným výpalem získal pevnou a neměnnou podobu.“

Proč jste si jako svůj materiál zvolila jíl? Čím vás oslovil?

V: Hankeová: „Jílem, tedy hlínou, se odborně zabývám již desátým rokem. Je to jedinečný materiál, jehož zpracování se dotýká mnoha odvětví, jako jsou design, socha, kresba, filosofie a další. Jeho význam může sahat jak do užitého, tak do volného umění.“

„S hmotou jsem zvyklá pracovat neustále. Co však oceňuji na naší spolupráci je to, že mi firma BRISPOL byla schopna vytvořit 2 tuny hmoty na míru. Důvěřovala výsledkům mých testů a upravila poměr surovin. Vytvořila tak pro mé účely vhodnou hmotu.“

Detail na písmeno Í z nápisu Díky hlíno. Je vidět otisky bot v jílu.

Vznik díla umožnil pro tento účel speciálně připravený jíl.

Pane Součku, proč podle vás jíl jako materiál dodnes láká umělce?

J. Souček:Možná proto, že je to tradiční materiál s dlouhou historií. Vždyť i Věstonická Venuše byla z hlíny. Jde o jednoduše zpracovatelný materiál, který má široký rozsah použití: vázy, mísy, dekorativní předměty, sochy, ale i naše cihly, dlažby a fasádní pásky.“

Čím se lišil jíl pro práci sl. Hankeové od toho, který běžně používáte na cihly?

J. Souček: „Jíl se běžně skládá z pojiva a ostřiva – zatímco pojivo je plastická část hmoty, ostřivo vytváří její kostru, strukturu. Standardně používáme přibližně poměr 50 na 50, takový jíl ale byl pro tento účel moc tuhý, málo tvárný. Slečna Hankeová potřebovala, aby se do materiálu otiskly stopy, nohy židlí a podobně. Proto jsme zaexperimentovali s poměrem pojiva a ostřiva, až jsme došli k ideálnímu poměru.“

Vnímáte nějaký průnik mezi prací umělců, kteří pracují s hlínou, a prací BRISPOLu?

V. Hankeová: „Velmi oceňuji, že je vedení firmy otevřeno novým výzvám při oslovování umělců. Značí to podle mého určitou dravost, kterou firma dozajista má, stejně jako tomu nemůže být jinak u umělců.“

„Matérie keramické hmoty má velkého smyslu a své dominantní místo bude mít vždy, jelikož je nezbytná všude kolem nás. Jsou to zdi, střecha, dlažba, obklad, sanita, nádobí a i ta váza na květy růží má svou důležitost. Materiál je nechemický, trvalý, a tudíž ekologický. To je důležité si uvědomit.“

J. Souček: „Podle mě je průnik především v  materiálu. My vytváříme výrobky pro praktické použití, vyrobíme z jílu cihlu nebo dlažbu, ale nevnášíme do práce kreativno. Spíš to vnímám tak, že jsme podkladem pro kreativitu umělců, a jsem rád, že ji můžeme podpořit.“

„Otisk“ vznikl v rámci oslavy 100 let ateliéru. Odráží se tento fakt v jeho podobě?

V. Hankeová: „Ano, samozřejmě. Má diplomová práce je na míru navrhnuta k příležitosti sta let od založení Ateliéru keramiky a porcelánu profesorkou Helenou Johnovou. Dílo je součástí většího souboru prací, které reagují na toto všeobjímající výroční téma.

Obsahem se však zaměřuje na záznam informace, která je zde přítomna po sto letech od vzniku. Touto informací je stopa zaznamenaná do hliněné plochy jako oslavovaného média.“

Dílo Otisk na výstavě ke sto letům Ateliéru keramiky a porcelánu na UMPRUM

Otisk je součástí výstavy ke stoletému výročí ateliéru, který v současnosti vede Maxim Velčovský.

Jsme rádi, že jsme mohli přispět k vzniku Otisku svým materiálem. Jeho autorce přejeme i do budoucna mnoho úspěchů a tvůrčí energie.

 

 

Podobné články